Štěpánovice

Obec 10 km severovýchodně od Moravských Budějovic, nyní část obce Výčapy. Je rozložena po obou březích Štěpánovického potoka. Jejím západním okrajem prochází silnice z Výčap do Jaroměřic, ze které v obci odbočuje východním směrem silnice do Boňova. Nejbližší železniční stanice Jaroměřice nad Rokytnou. Nadmořská výška 445 m. Pošta Jaroměřice nad Rokytnou, zdravotní obvod tamtéž, matriční obvod Třebíč, farnost Jaroměřice nad Rokytnou, základní škola Výčapy. Katastr obce měl v roce 1950 výměru 342 ha. V současné době má 38 domů a 95 obyvatel.

Ves lidí Štěpánových. názvy obce v pramenech:
1349 Czepanowicz
1671 Sstiepanowicze
1718 Stiepanowitz
1720 Cžepanowitz
1846 Stiepanowitz, Stěpanowice
1872 Stiepanowitz, Štěpánovice

1881 Štěpánovice

Velmi malá, zcela česká obec. V roce 1850 spolu s Vacenovicemi 340 obyvatel.

Názvy tratí: Čtvrtky a nivy, Dlouhý padělky, Drábka, Mezi borovým, Na příčkách, Poloudily pod nivou, Příčky, Sekerky, V hájcích, Za borovým, Záhumeniny.

Štěpánovice se poprvé připomínají v roce 1349. V roce 1385 ves zapsal znojemský měš»an Rodal Ondřejovi z Pyšela. V roce 1535 ji spolu s Lipníkem, tvrzí a vsí Lhotou a Klučovem zapsali Ludmila z Olbramovic a její manžel Jan Hořický z Hořic Václavu Chroustenskému z Malovar. Na počátku 17. století držel Štěpánovice Karel Gryn ze Štyrcenperku, který je s manželkou Kateřinou, roz. Dubskou z Třebomyslic, zapsal v roce 1640 Janu Dubskému z Třebomyslic. Další majitel, Jiřík Vilém Dubský, zapsal ves v roce 1651 Burianu Divišovi Odkolkovi z Oujezdce a Purkart Dyonisius Odkolek vložil v roce 1654 statek Jaroměřicím. Štěpánovice pak sdílely osudy jaroměřického panství.

Před třicetiletou válkou bylo ve Štěpánovicích 8 usedlostí, z nichž zůstalo osazeno 6 a 2 zpustly, ale byly do roku 1671 znovu osazeny. V té době byli ze starých usedlíků 4 láníci a 2 domkáři, z nových 2 láníci.

Podle Tereziánského katastru bylo ve vsi 317,1 měř. orné půdy, 2,1 měř. zahrad, 41,5 měř. lad, 6 měř. pastvin, z luk bylo 14 fůr sena. Byl tu vrchnostenský dvůr o rozloze 191,3 měř. polí, 39,1 měř. lad, 2 měř. zahrad, z luk dostával 5 fůr sena a 3 fůry otavy. Robotovalo zde 5 sedláků s 1 volem 6 dnů v týdnu a 1 chalupník s 1 pěším 3 dny v týdnu, v létě sedláci navíc s 1 pěším 6 dnů v týdnu.

Zdejší poddaní se zúčastnili nevolnického povstání, které se v roce 1775 rozšířilo na celé jaroměřické panství, i robotní vzpoury, která v roce 1821 zachvátila část Znojemského kraje. Z obav před fyzickým násilím odtud uteklo několik poddaných i s koňmi a s pacholky do lesů, když předtím zničili polní nářadí.

V 18. století užívala obec peče» o průměru 22 mm, v jejímž pečetním poli je jehličnatý strom mezi krojidlem a radlicí, nad nimi po šestihroté hvězdičce. Opis zní SSTE. Rychtářem byl v roce 1749 Pavel Holubec a půlmistrem Jiřík Matoušek, rychtářem v roce 1787 Pavel Kršňák.

Koncem feudálního období v roce 1843 žilo ve Štěpánovicích 168 obyvatel, z toho 84 mužů a 84 žen ve 28 domech a 40 domácnostech. Z nich se živilo zemědělstvím 35 osob, 1 osoba řemeslem a 4 osoby oběma z uvedených možností. Byli zde 4 pololáníci s výměrou 43 a 45 jiter půdy, 2 čtvrtláníci s výměrou 14-16 jiter, 2 dominikalisté se 6 jitry a 17 domkářů. V zemědělských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka.

Ve vsi se chovalo 13 koní, 14 volů, 26 krav, 3 kusy mladého dobytka, 570 zušlechtěných a 17 obyčejných ovčí a 25 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 2 voli, 2 krávy a 1 kus mladého dobytka, 2 ovce a 2 vepři. Desátky byly odváděny panství Jaroměřice a faře tamtéž, místem trhu pro Štěpánovice bylo město Třebíč.

Domy ve vsi byly nízké s malými okny, stavěné z kamene nebo z nepálených cihel, kryté na střeše slaměnými došky, střecha byla společná pro obytnou část a chlévy, dřevěné stodoly, kryté rovněž slámou, byly stavěn opodál obydlí na konci zahrad. Jen dva domy byly pojištěny proti ohni.

V místě byl vrchnostenský dvůr z lepšího materiálu s cihlovou krytinou. Byl zde 1 moučný mlýn o 1 složení s 1 dělníkem, který ročně semlel 40 měřic pšenice a 350 měřic žita.

Do roku 1849 byly Štěpánovice součástí panství Jaroměřice. V roce 1850 byly začleněny do politického okresu Znojmo, od roku 1896 přešly pod nově zřízené Okresní hejtmanství Moravské Budějovice. V oblasti soudní správy náležely pod pravomoc Okresního soudu v Moravských Budějovicích. V letech 1949 a 1960 patřily do správního okresu Moravské Budějovice, od správní reorganizace v roce 1960 do okresu Třebíč. V letech 1850 až 1907 byly Štěpánovice spolu s Vacenovicemi součástí obce Ratibořice (v roce 1869 ale uváděny u Boňova), od roku 1964 součástí obce Výčapy.

V roce 1880 měla obec 53 domů a 322 obyvatel, v roce 1921 bylo evidováno 29 domů se 164 obyvateli, v roce 1930 zde bylo 32 domů a hlášeno zde bylo 173 obyvatel, v roce 1959 34 domů a 133 obyvatel.

Hospodářská půda měla v roce 1900 spolu s Vacenovicemi výměru 575 ha, z toho pole 493, pastviny 29, louky 26, lesy 24 a zahrady 3 ha. Počet dobytka v témže roce je uveden u obce Ratibořice, dvůr velkostatku Lesonice s 97 ha byl za 1. pozemkové reformy přidělen jako zbytkový statek soukromníkovi 56 ha a zbytek byl rozparcelován. Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Z živností a řemesel se v roce 1924 uvádějí jen 1 hostinský, 1 kovář a 1 obchodník s mlékem. Obec byla elektrifikována ZME v Brně v roce 1932. Obecná škola zde nebyla zřízena.

Spolkovou činnost v obci zastupovala Domovina (1924) a z politických stran zde měly zastoupení agrární a lidová strana, z níchž první získala nejvíce hlasů při parlamentních volbách ve 20. a 30. letech V roce 1929 obdržela agrární strana 68 hlasů a lidová strana 18 hlasů při počtu 93 voličů. Ve volbách v roce 1946 obdržela ČNS 42, ČSL 38, KSČ 18 a ČSD 13 hlasů od 111 voličů.

JZD ve Štěpánovicích bylo založeno v roce 1956. V roce 1960 mělo 57 členů a 284 ha zemědělské půdy. K 1.1.1961 se sloučilo s nově založeným
Niva se sídlem ve Výčepech.

I v současné době je většina obyvatel obce zaměstnána v zemědělství. V roce 1988 byl ve Štěpánovicích dokončen sportovní areál s tenisovým a volejbalovým hřištěm a v roce 1992 byl otevřen kulturní dům. Spolkovou činnost dnes zastupují hasičský sbor a Český svaz žen.

V místě je kaplička z roku 1851, kříž u kapličky z roku 1903, kříž u silnice na Jaroměřice a pomník padlým v první světové válce, odhalený v roce 1927.

Na západním okraji obce se na polích nacházejí vltavíny, doprovázené valounky rutilu a maghemitu. V opuštěném lomu jižně od obce byl nalezen vzácný chrondrodit.

Matriky farnosti Jaroměřice od roku 1628, pozemkové knihy od roku 1750 v MZA Brno.

Text je z publikace Vlastivěda moravská, Moravskobudějovicko, Jemnicko, vydáno roku 1997.

Pokud bude mít někdo z obyvatelů Štěpánovic zájem psát články na naše obecní stránky, ať se mi ozve na email Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , vytvořím mu přístup a sekci, kam může psát články.